Pracuji formou individuální podpory dítěte s prvky nedirektivní terapie hrou a poradenství pro rodiče s prvky nedirektivní terapie hrou.
Tato forma práce znamená přímou práci s dítětem a poradenství s rodiči. Nejedná se o psychoterapii ani terapii hrou ve smyslu klinického terapeutického výkonu.
Pro koho je terapie hrou určena?
- Pro děti, které se potýkají s úzkostnými a depresivními stavy.
- Pro děti, které trápí psychosomatické potíže různého charakteru - enuréza, enkopréza, somatizace apod.
- Pro děti, které obtížně regulují své emoce, či jejich vyjadřování - impulzivita, výbuchy vzteku apod.
- Pro děti, které prožívají náročné životní období nebo změny v životě - náročná situace v rodině, s kamarády, ve školce nebo ve škole apod.
- Pro děti, které mají nízké sebehodnocení a sebevědomí.
- Pro děti s obtížemi v komunikaci - vývojová dysfázie, selektivní mutismus a jiné řečové poruchy.
- Pro děti s poruchami učení.
- Pro děti s poruchami autistického spektra.
- Pro děti s ADHD.
__________________________________________________________________________________
- Poradenství v nedirektivní terapii hrou nabízím také dětem, které jsou sourozenci dětí s diagnózou, tzv. skleněné děti.
CO JE TERAPIE HROU?
Hra je pro děti totéž, co je poradenství pro dospělé. Nedirektivní terapie hrou využívá léčivého potenciálu hry jako přirozeného komunikačního prostředku dítěte. Hra je přirozeným způsobem jejich komunikace, stejně jako je pro dospělé přirozené vyjadřovat se slovy.
Jako rodič jste pravděpodobně zažili podobnou úlevu – když jste se svěřili někomu, kdo vás vyslechl a porozuměl vám, pocítili jste úlevu a lépe jste zvládli svou situaci. Terapie hrou funguje pro děti obdobně.
V terapeutické herně se hračky stávají slovy a samotná hra řečí dítěte. Prostřednictvím hry může dítě vyjádřit své myšlenky, potřeby, pocity a přání. Zároveň mu hra umožňuje zpracovat životní zkušenosti, včetně náročných či traumatických událostí, které si během terapie často znovu prožívá. V bezpečném a přijímajícím prostředí má dítě možnost nejen vyrovnat se s příjemnými i obtížnými zážitky, ale také si osvojovat nové vzorce chování, objevovat různé role a posilovat svůj vztah k sobě samému.
Patří terapie hrou mezi ověřené terapeutické metody (evidence-based approach)?
Ano, nedirektivní nebo také na dítě zaměřená terapie hrou (Child-Centered Play Therapy) patří mezi empiricky ověřené metody. Metoda je ověřena na základě mnoha výzkumných studií a meta-analýz výzkumných studií.
Výzkumy a
meta-analýzy naleznete zde:
https://evidencebasedchildtherapy.com/
Proč může být nedirektivní terapie hrou vhodná pro děti s autismem?
Děti s poruchami autistického spektra jsou v životě vystaveni spoustě překážek, kterým se musí přizpůsobit. Svět pro ně může být mnohdy zahlcující a nepředvídatelné místo, plné smyslových podnětů a frustrací, které musí zpracovat. Děti s autismem mnohdy velmi touží po kontaktu s vrstevníky, ale v jejich navazování jsou někdy neúspěšní. Potýkají se s opakovaným selháním, nepřijetím od svého okolí a odmítání, což může způsobovat pocity nedostatečnosti nebo snížené sebevědomí.
Autismus není jen o primárních symptomech a deficitech v sociálně komunikačních dovednostech a ulpívání na stereotypním chování a zájmech. Děti se mohou potýkat s úzkostnými a depresivními stavy, které mnohdy souvisí s tím, jak v běžném životě narážejí. Mnohdy si své potíže samy uvědomují a snaží se je maskovat, což je stojí velké množství energie a potlačování vlastního já.
Svět pro ně může být vyčerpávajícím, protože mohou být snáze zahlcení smyslovými podněty nebo silnými emocemi. O to více je třeba děti podporovat v seberegulačních mechanismech, které jim pomáhají tyto situace lépe zvládat.
Terapie hrou dětem nabízí bezpečné místo a může být podpůrnou metodou právě pro oblast socioemočního prožívání a sociálních dovedností.
Výsledky dosavadních studií (Chung & Ray, 2025; Schottelkorb a kol., 2020; Salter, Beamish & Davies, 2016; ) ukazují, že právě nedirektivní terapie hrou může vést k posílení sociálních dovedností, empatie a emoční regulace a zároveň podporovat pocit vlastní kompetence. Tyto změny se pak promítají i do každodenního života dítěte, například v menším počtu krizových situací či lepších vztahových interakcích.
Chung, R. K., & Ray, D. C. (2025). Child-centered play therapy: Process and effect with autistic children. International Journal of Play Therapy, 34(2), 51.
Salter, K., Beamish, W., & Davies, M. (2016). The effects of child-centered play therapy (CCPT) on the social and emotional growth of young Australian children with autism. International journal of play therapy, 25(2), 78.
Schottelkorb, A. A., Swan, K. L., & Ogawa, Y. (2020). Intensive child‐centered play therapy for children on the autism spectrum: A pilot study. Journal of counseling & development, 98(1), 63-73.